K. J. Erben, J. P. M. Martinovský - Nápěvy Písní národních

K. J. Erben, J. P. M. Martinovský - Nápěvy Písní národních

úterý 27. 6. / 19:30
Vlastivědné muzeum v Olomouci, nám. Republiky 5

Jan Pavel Martinovský (1808–1873): 
Desatero písní s průvodem fortepiana
Výběr z původní písňové tvorby spolupracovníka K. J. Erbena

Dora Pavlíková – soprán
Petra Matějová – kladívkový klavír

Jan Pavel Martinovský (1808–1873): Desatero písní s průvodem fortepiana

Program

Ludvík Dietrich
Tři písně
Die Rose und das Mädchen
Trinklied
Der Frühlingabend
František Škroup
Variace pro klavír (1822)
Jan Pavel Martinovský (1808–1873)
Desatero písní s průvodem fortepiana
Nákladem učitelstva vyšší reální školy v Rakovníce, jež celý výnos věnuje ve prospěch paedagogia Arcidiecési Pražské (v Praze 1858)
I. Píseň májová (slova od Jana z Hvězdy)
II. Máti a Víla (slova od V. J. Picka)
III. K potůčku v dědině (slova od V. J. Picka)
IV. Skřivánek (slova od J. Kamenického)
V. Shledání – Loučení (slova od V. J. Picka)
VI. Potěšený sirotek (slova od V. J. Picka)
VII. Myšlénka (slova od V. J. Picka)
VIII. Kmet a dítky (slova od V. J. Picka)
IX. Poutník (slova od V. J. Picka)
X. Večerní klekání (slova od V. J. Picka)
František Škroup (1801–1863)
Šest německých tanců s kodou
Ludvík Dietrich (1803–1858)
Návrat poslů z Kostnice (báseň M. T. Klácela)
Vojtěch Jírovec (1763–1850)
Šest písní z Věnce ze zpěvů vlastenských
(texty: Vincenc Furch)
Tichý život
Slávský zpěv
Tak jest člověk
Hodiny
Nepovím
Země česká
Ignác Moscheles (1794–1870)
Variace na téma z opery Lékař oční Vojtěcha Jírovce, op 15.
Karel Jaromír Erben, Jan Pavel Martinovský
Nápěvy písní národních v Čechách (výběr)

Jan Pavel Martinovský
Jan Pavel Martinovský

Jan Pavel Martinovský (1808–1873) se narodil v Mělníku, vystudoval piaristické gymnázium a teologii v Praze. Vstoupil do kláštera Premonstrátů na Strahově a v roce 1837 byl vysvěcen na kněze. Jako strahovský řeholník, přijal jméno Michael. V klášteře ho navštěvoval K. J. Erben a J. K. Tyl. Byl kooperátor a katecheta ústavu slepců na Hradčanech, od r. 1852 katecheta a ředitel hlavní školy v Rakovníku, od r. 1855 ředitel tamní Vyšší reálky. V Rakovníku působil celých dvacet let i jako varhaník a ředitel kůru, pečoval o rozvoj chrámového zpěvu. Ve škole založil přírodopisné muzeum, utvořil fond pro podporování chudých žáků. Byl znalcem a propagátorem českých národních písní. Na Erbenův popud zaranžoval přes 600 českých písní v pozdně klasicistním stylu pro zpěv a klavír. Sám také tvořil původní písně.

Ignác Moscheles
Ignác Moscheles

Ignác Moscheles (1794–1870) byl klavírista a skladatel židovského původu narozený v Praze. Po smrti otce přesídlil do Vídně a stal se jedním z nejznámějších klavírních virtuózů. Byl obdivovatelem a spolupracovníkem L. V. Beethovena. V r. 1832 řídil premiéru Missa solemnis a přeložil do angličtiny i jeho autobiografii. Po odchodu do Anglie konvertoval ke katolicismu. V roce 1824 se stal učitelem mladého Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Později přijal Mendelssohnovu nabídku na místo profesora na jeho konzervatoři v Lipsku. Svou koncertní činnost ukončil v roce 1846 a po Mendelssohnově smrti v roce 1847 se stal ředitelem konzervatoře.

Dora Pavlíková
Dora Pavlíková

Sopranistka Dora Pavlíková se narodila v Praze. Po studiu zpěvu na Konzervatoři Jana Deyla pod vedením prof. Daniely Šimůnkové-Štěpánové ukončila v roce 2011 své vzdělání mistrovským diplomem na vysoké škole v Norimberku ve třídě Prof. Dr. Jana Hammara.
Na operních jevištích účinkovala v mnoha rolích, mimo jiné v titulní roli Dvořákovy Rusalky či jako Lauretta (Pucciniho Gianni Schicchi, Alice Ford (Verdiho Falstaff) nebo hraběnka Almaviva (Mozartova Figarova svatba).

Dora Pavlíková se věnuje také písňové a oratorní tvorbě, jejíž provedení ji zavedlo na světově známá koncertní pódia a festivaly (např. vídeňský Konzerthaus, Elbphilharmonie Hamburg, Suntory Hall v Tokiu a festivaly po celé Evropě: Salzburg, Versailles, Utrecht, Brugy, Brüssel a další) Dora je členkou Collegia Vocale 1704 pod vedením dirigenta Václava Lukse a trvale spolupracuje s českými i zahraničními ansámbly se specializací na interpretaci staré hudby.
Dora Pavlíková se věnuje také barokní opeře, spolupracuje s Hofmusici Ondřeje Macka nebo s Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka. V roce 2018 byla za ztvárnění role Astrey (L. Vinci „La contesa dei numi“) zařazena do širší nominace na cenu Thálie.

V roce 2007 získala Dora nominaci renomovaného časopisu „Opernwelt“ v kategorii „Nachwuchskünstler des Jahres“ za titulní roli barokní opery Reinharda Keisera Fredegunda pod taktovkou Christopha Hammera uvedenou v Mnichově a Bayrethu. Tato opera vyšla také jako nahrávka v nakladatelství Naxos.

V sezóně 2021/2022 byla Dora Pavlíková v rámci festivalu „Winter in Schwetzingen“ (Theater Heidelberg) obsazena v barokním pasticciu „Was frag ich nach der Welt“ a v sezóně 2022/2023 na stejném festivalu hostovala v opeře R. Keisera „Ulysses“ jako kouzelnice Circe pod taktovkou Clemense Flicka. V Theater Münster zpívá momentálně Dora Pavlíková roli Clorindy ve scénickém zpracování Monteverdiho Madrigalů.

Dora Pavlíková získala četná ocenění v národních i mezinárodních soutěžích. 

Petra Matějová
Petra Matějová

Klavíristka Petra Matějová se věnuje zejména interpretaci na různé historické podoby klavíru. Po studiu moderního klavíru na Pražské konzervatoři a AMU vystudovala obor kladívkový klavír na národních konzervatořích v Paříži a Amsterdamu. V roce 2014 obhájila doktorskou práci v interpretaci v mezinárodním programu tzv. doktorátu „pod dvojím vedením“ na Pařížské Konzervatoři a Sorbonně, a na JAMU v Brně na téma Klavírní dílo J. V. H. Voříška.

Často spolupracuje se soubory specializujícími se na interpretaci starší hudby v dobovém kontextu, jakými jsou např. Musica Florea, Ensemble Inégal, a je zakládající členkou klasicistního klavírního Tria Unitas. Na moderní klavír i historické nástroje nahrála snímky pro český, slovenský a španělský rozhlas (Rejcha, Mozart, Janáček, Fibich, Voříšek, Tomášek, Franck, Haydn, Mendelssohn, Beethoven) a pro francouzskou televizní stanici Mezzo (Schubert). V roce 2004 natočila v Paříži sólové CD s díly Voříška, Beethovena a Schuberta. V roce 2012 dokončila kompletní nahrávku Voříškova sólového klavírního díla pro Český rozhlas. V roce 2017 vydala tři sólová CD: tři z Tomáškových Sonát u Supraphonu, Voříškovy Rapsodie a Fantasii u Radioservisu, a na moderní klavír Preludia a fugy mladého amerického skladatele Ericssona Hatfielda v autorově vlastní režii.
Od r. 1995 pravidelně vyučuje klavír a komorní hru na letních kursech, několikrát vedla třídu kladívkového klavíru na Letní škole staré hudby ve Valticích a na kursech ve Varšavě, Katowicích a Krakově. V letech 2008–2013 vyučovala hru na kladívkový klavír na JAMU v Brně. Od roku 2018 vede třídu kladívkového klavíru na Hudební akademii v Krakově.