{"id":881,"date":"2025-05-22T22:40:56","date_gmt":"2025-05-22T21:40:56","guid":{"rendered":"https:\/\/festivalbaroko.cz\/2025\/?page_id=881"},"modified":"2025-10-12T20:08:12","modified_gmt":"2025-10-12T19:08:12","slug":"josef-kohout-1734-1777-klavirni-tria","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/festivalbaroko.cz\/2025\/josef-kohout-1734-1777-klavirni-tria\/","title":{"rendered":"Josef Kohout (1734\u20131777):\u00a0Klav\u00edrn\u00ed\u00a0tria"},"content":{"rendered":"\n

Novodob\u00e9 sv\u011btov\u00e9 premi\u00e9ry komorn\u00edch skladeb \u010desk\u00e9ho autora p\u016fsob\u00edc\u00edho ve Francii<\/em><\/em><\/h3>\n\n\n\n

st\u0159eda 4. 6. 2025 \/ 19:00 \/ Vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum v Olomouci, s\u00e1l V\u00e1clava III.<\/h4>\n\n\n\n
\n\n\n\n

Trios pour le Clavecin, la Harpe ou le Luth <\/strong>
avec accompagnement d’un Violon et la Basse, 1767<\/strong><\/h3>\n\n\n\n

\u00da\u010dinkuje Trio Unitas<\/strong>: <\/p>\n\n\n\n

Magdalena Mal\u00e1 \u2013 klasicistn\u00ed housle
Helena Maty\u00e1\u0161ov\u00e1 \u2013 violoncello
Petra Mat\u011bjov\u00e1 \u2013 klad\u00edvkov\u00fd klav\u00edr<\/p>\n\n\n\n

\n\n\n\n

Program<\/h2>\n\n\n\n

Trio pour le clavecin, la harpe ou le luth avec accompagnement d\u2019un violon et la basse, <\/strong>Paris 1767<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 1, C dur<\/strong>
Allegro moderato \u2013 Menuet, Mineur \u2013 Presto<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 2, B dur<\/strong>
Allegro moderato \u2013 Menuet, Mineur \u2013 Allegro<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 3, E dur<\/strong>
Allegro \u2013 Musette (Lent), Mineur \u2013 Presto<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 4, a moll
<\/strong>Allegro moderato \u2013 Menuet, Majeur \u2013 Presto<\/p>\n\n\n\n

\u2013p\u0159est\u00e1vka\u2013<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 5, Es dur
<\/strong>Allegro \u2013 Menuet, Mineur \u2013 Presto<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 6, A dur
<\/strong>Allegro \u2013 Andante \u2013 Gigue (Presto)<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 7, F dur
<\/strong>Allegro \u2013 Andante \u2013 Allegro<\/p>\n\n\n\n

Trio \u010d. 8, Es dur
<\/strong>Allegro \u2013 Andante \u2013 Tempo di Minuetto, Mineur<\/p>\n\n\n\n

\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Dochovan\u00fd hudebn\u00ed odkaz Josepha Kohauta (1734\u20131777) nen\u00ed rozs\u00e1hl\u00fd a zahrnuje zejm\u00e9na hudebn\u00ed druhy obl\u00edben\u00e9 ve Francii druh\u00e9 poloviny 18. stolet\u00ed. Barvit\u00fd a zcestoval\u00fd \u017eivot hudebn\u00edka z n\u011bj v\u0161ak d\u011bl\u00e1 velmi zaj\u00edmav\u00fd p\u0159\u00edklad ke studiu hudebn\u00edho provozu v osv\u00edcensk\u00e9 Evrop\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V \u010desk\u00e9 literatu\u0159e se tradi\u010dn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1 po\u010de\u0161t\u011bl\u00e1 a z\u00e1rove\u0148 fonetick\u00e1 verze jeho jm\u00e9na: Josef Kohout, kter\u00e1 je samoz\u0159ejm\u011b vhodn\u011bj\u0161\u00ed pro sklo\u0148ov\u00e1n\u00ed v \u010de\u0161tin\u011b a podtrhuje hudebn\u00edkovy vazby na \u010desk\u00e9 zem\u011b. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak p\u0159edstavuje modernizovan\u00fd pravopis. V 18. stolet\u00ed se toti\u017e dvojhl\u00e1ska \u201eou\u201c psala jako \u201eau\u201c. Dle dochovan\u00fdch zkomolenin jm\u00e9na ve v\u00edde\u0148sk\u00fdch a pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch pramenech pak m\u016f\u017eeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se vyslovovalo \u201eKohot\u201c. Nech\u0165 si tedy \u010dten\u00e1\u0159 s\u00e1m rozhodne, jakou formou bude jm\u00e9no \u010d\u00edst, v p\u00edsemn\u00e9 podob\u011b bude zachov\u00e1n dobov\u011b u\u017e\u00edvan\u00fd tvar.<\/p>\n\n\n\n

Joseph Kohaut se narodil ve V\u00eddni v pal\u00e1ci rodu Esterh\u00e1zy\u016f jako nejmlad\u0161\u00ed z osmi d\u011bt\u00edz \u010cech poch\u00e1zej\u00edc\u00edch Jakuba Josefa Kohauta (1678\u20131762) a Anny Elisabety rozen\u00e9 Faladin, resp. Faladov\u00e9 (1701\/1702\u20131736). Otec poch\u00e1zel ze Sezemic u Pardubic, u z\u00e1znamu o sv\u00e9 svatb\u011b (1718) v\u0161ak ve V\u00eddni uvedl jako p\u016fvod Prahu. Matka m\u011bla dle t\u00e9ho\u017e z\u00e1znamu v matrice svateb katedr\u00e1ly sv. \u0160t\u011bp\u00e1na \u017e\u00edt p\u0159ed svatbou s rodi\u010di v Olomouci. V olomouck\u00fdch matrik\u00e1ch se v\u0161ak toto pon\u011bkud vz\u00e1cn\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed nepoda\u0159ilo nikde dohledat. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se jm\u00e9no sporadicky vyskytuje v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, co\u017e vyb\u00edz\u00ed k hypot\u00e9ze, \u017ee Anna Elisabeta poch\u00e1zela pr\u00e1v\u011b z lokality v bl\u00edzkosti statk\u016f Schwarzenberk\u016f, pro kter\u00e9 Jakub v t\u00e9 dob\u011b pracoval jako komorn\u00ed hudebn\u00edk. Roku 1728 se rodina se \u010dty\u0159mi d\u011btmi nast\u011bhovala do pal\u00e1ce rodu Esterh\u00e1zy\u016f na Wallnerstra\u00dfe a otec se stal u\u010ditelem loutny mlad\u00e9ho kn\u00ed\u017eete P\u00e1la Antala. Zde se tak\u00e9 narodil nejmlad\u0161\u00ed syn, pok\u0159t\u011bn\u00fd 11. \u010dervence 1734 jako Procopius Pius Josephus. Za kmotra mu \u0161el prvorozen\u00fd syn hrab\u011bte Kolowrat-Krakowsk\u00e9ho, nejvy\u0161\u0161\u00edho kancl\u00e9\u0159e v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

Prost\u0159ed\u00ed pal\u00e1c\u016f vysok\u00e9 \u0161lechty jist\u011b formovalo mlad\u00e9ho hudebn\u00edka, o jeho\u017e vzd\u011bl\u00e1n\u00ed nem\u00e1me p\u0159\u00edm\u00e9 doklady. Na loutnu se pravd\u011bpodobn\u011b u\u010dil hr\u00e1t od sv\u00e9ho otce. S\u00e1m o sob\u011b pozd\u011bji napsal: \u201eMohu se t\u011b\u0161it, \u017ee m\u00e1m p\u0159\u00edze\u0148 v\u0161ech velk\u00fdch p\u00e1n\u016f, jeliko\u017e jsem v\u017edy u stolu kaval\u00edr\u016f a dam a konverzuji s nimi, pon\u011bvad\u017e se nesm\u00edrn\u011b zaj\u00edmaj\u00ed o ciz\u00ed zem\u011b.\u201c (dopis kn\u00ed\u017eeti Radziwi\u0142\u0142ovi, Janov 5. ledna 1760). P\u0159\u00edze\u0148 vysok\u00e9 \u0161lechty \u0159\u00eddila z\u0159ejm\u011b tak\u0159ka celou hudebn\u00edkovu kari\u00e9ru, jak to bylo ostatn\u011b v t\u00e9to dob\u011b obvykl\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Je mo\u017en\u00e9, \u017ee prvn\u00ed ze sv\u00fdch cest uskute\u010dnil loutnista ji\u017e v 16 letech. Na podzim 1750 toti\u017e odjel tehdy je\u0161t\u011b hrab\u011b z Kaunitz-Rietbergu na vyslaneckou misi do Pa\u0159\u00ed\u017ee a m\u011bl s sebou sto\u010dlenn\u00fd doprovod. V n\u011bm byl v pozici snad osobn\u00edho sekret\u00e1\u0159e a hudebn\u00edka Joseph\u016fv star\u0161\u00ed bratr Karl. Prvn\u00ed doklad o Josephov\u011b prvn\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00ed m\u00e1me a\u017e z roku 1753, tedy po skon\u010den\u00ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 mise, kdy byl najat do slu\u017eeb kn\u00ed\u017eete Hieronima Floriana Radziwi\u0142\u0142a z v\u00fdznamn\u00e9ho litevsk\u00e9ho rodu. \u017d\u00e1dn\u00e9 ze skladeb, kter\u00e9 tam zkomponoval, se nedochovaly. V oblasti dne\u0161n\u00edho Polska a B\u011bloruska setrval Joseph Kohaut a\u017e do jara 1759, kdy se mu s p\u0159\u00edmluvou Kaunitze poda\u0159ilo ze slu\u017eby od tyransk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete odej\u00edt. Vybaven doporu\u010duj\u00edc\u00edmi dopisy od Kaunitze pro p\u0159edn\u00ed italsk\u00e9 \u0161lechtice se vydal v doprovodu kolegy z Radziwi\u0142\u0142ovy kapely Georga No\u00eblliho, hr\u00e1\u010de na pantaleon, z V\u00eddn\u011b obratem do It\u00e1lie. Jejich cesta trvala p\u0159es \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f a zahrnula Ben\u00e1tky, Padovu, Vicenzu, Veronu, Mantovu, Mil\u00e1n, Tur\u00edn, Alexandrii a Janov. Zde vystupovali na koncertech a usilovali o st\u00e1lou pozici, kr\u00e1tce byli zam\u011bstn\u00e1ni i v divadle Falcone v Janov\u011b. Na tamn\u00ed konzervato\u0159i se tak\u00e9 dochoval opis Kohautova fl\u00e9tnov\u00e9ho koncertu, kter\u00fd ukazuje dobrou znalost technick\u00fdch mo\u017enost\u00ed traversa a klade velk\u00e9 n\u00e1roky na interpreta. Dosud nebyl novodob\u011b proveden.<\/p>\n\n\n\n

Italsk\u00e1 cesta nep\u0159inesla k\u00fd\u017een\u00e9 nov\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, o necel\u00e9 dva roky pozd\u011bji v\u0161ak m\u00e1me dolo\u017een Kohaut\u016fv pobyt ve Francii. Nejpozd\u011bji v \u010dervenci 1762 ji\u017e byl \u010dlenem orchestru prince Louise-Fran\u00e7oisede Bourbon-Contiho. Ten se stal st\u011b\u017eejn\u00ed postavou Kohautovy pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 kari\u00e9ry. Po rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Contiho orchestru roku 1771 toti\u017e ztr\u00e1c\u00edme indicie o Kohautov\u011b dal\u0161\u00edm p\u016fsoben\u00ed. Hudebn\u00edk zem\u0159el 12. kv\u011btna 1777 v Pa\u0159\u00ed\u017ei na n\u00e1sledky nezn\u00e1m\u00e9 nemoci a zcela zadlu\u017een\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

D\u00edky v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00fdm schopnostem pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch hudebn\u00edch nakladatel\u016f se dochovala i v\u011bt\u0161ina dnes zn\u00e1m\u00fdch Kohautov\u00fdch d\u011bl. Ta zahrnuj\u00ed komick\u00e9 opery, velk\u00e1 moteta, s\u00f3lov\u00e9 ariety s doprovodem orchestru a komorn\u00ed instrument\u00e1ln\u00ed kusy \u2013 tria pro harmonick\u00fd n\u00e1stroj (cembalo, loutnu, harfu) s doprovodem housl\u00ed a basu. Z p\u016fvodn\u00edch t\u0159\u00ed sb\u00edrek se kompletn\u011b dochovala jen jedna, kterou celou usly\u0161\u00edme na dne\u0161n\u00edm koncertu.<\/p>\n\n\n\n

U dochovan\u00fdch tri\u00ed se nejedn\u00e1 o sb\u00edrku v prav\u00e9m slova smyslu. S\u00e9rie tri\u00ed toti\u017e byla vyd\u00e1na jako periodick\u00e1 publikace. V pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m tisku ji inzerovali v listopadu a prosinci 1766. P\u0159edm\u011btem s\u00e9rie publikac\u00ed s m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed periodicitou, kter\u00e9 si bylo mo\u017eno v\u00fdhodn\u011b p\u0159edplatit, byla v\u017edy jedna arieta s doprovodem orchestru a jedno trio. Bylo mo\u017en\u00e9 odeb\u00edrat pouze ariety nebo pouze tria. Inzer\u00e1t up\u0159es\u0148uje tak\u00e9, \u017ee: \u201eka\u017ed\u00fd v\u00fdtisk bude podeps\u00e1n a parafov\u00e1n autorem.\u201c V t\u00e9to podob\u011b se dochovalo celkem osm tri\u00ed, v\u017edy s perem dopln\u011bn\u00fdm m\u011bs\u00edcem vyd\u00e1n\u00ed \u2013 leden a\u017e srpen 1767, d\u00e1le s parafou autora. Ariet se dochovalo jen \u0161est, vydan\u00fdch jich ale bylo deset. P\u016fvodn\u00ed pl\u00e1n dvan\u00e1cti skladeb pro ka\u017ed\u00e9 obsazen\u00ed tedy nebyl dokon\u010den. Z jak\u00e9ho d\u016fvodu se to stalo, nen\u00ed zn\u00e1mo.<\/p>\n\n\n\n

V p\u0159\u00edpad\u011b tri\u00ed i ariet se jedn\u00e1 o tisk na z\u00e1klad\u011b rytin, tedy o techniku vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed hudebnin, kter\u00e1 dos\u00e1hla v Pa\u0159\u00ed\u017ei velk\u00e9ho rozmachu pr\u00e1v\u011b ve druh\u00e9 polovin\u011b 18. stolet\u00ed. Jak tomu obvykle bylo u takto vyd\u00e1van\u00fdch hudebnin, jedn\u00e1 se o samostatn\u00e9 n\u00e1strojov\u00e9 party a ne o partituru, tedy o materi\u00e1l vhodn\u00fd k p\u0159\u00edm\u00e9mu provozov\u00e1n\u00ed.Kohautova tria jsou v\u00fdjime\u010dn\u00fdm po\u010dinem v kontextu v Pa\u0159\u00ed\u017ei vyd\u00e1van\u00fdch d\u011bl, a to nejen jako periodick\u00e1 publikace, ale tak\u00e9 sv\u00fdm ur\u010den\u00edm pro loutnu. Na tituln\u00edm listu doporu\u010den\u00e9 obsazen\u00ed tedy pro cembalo, harfu nebo loutnu s doprovodem housl\u00ed a basu odr\u00e1\u017e\u00ed mo\u017enosti provozov\u00e1n\u00ed v orchestru prince Contiho, s jeho\u017e fungov\u00e1n\u00ed jsou tria jist\u011b spjata. Nach\u00e1zeli se zde krom\u011b loutnisty Kohauta tak\u00e9 vynikaj\u00edc\u00ed cembalista Schobert (kter\u00fd okouzlil mal\u00e9ho Mozarta) a harfenista Schencker. Na v\u0161echny tyto n\u00e1stroje jsou tria hrateln\u00e1, v p\u0159\u00edpad\u011b harfy je t\u0159eba trio \u010d. 3 hr\u00e1t v Es dur, obvykl\u00e9m lad\u011bn\u00ed harfy tohoto obdob\u00ed. Princ Conti m\u011bl ve sv\u00e9m majetku v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Templu tak\u00e9 n\u011bkolik klad\u00edvkov\u00fdch klav\u00edr\u016f a m\u016f\u017eeme se tedy domn\u00edvat, \u017ee i v tomto obsazen\u00ed byla d\u00edla prov\u00e1d\u011bna. \u010cast\u00e9 zdvojen\u00e9 okt\u00e1vy v lev\u00e9 ruce v base toti\u017e sice mohou odkazovat na z\u00e1pis basov\u00fdch strun barokn\u00ed loutny, ale tak\u00e9 mohou z\u00e1m\u011brn\u011b podpo\u0159it slab\u0161\u00ed basy u prvn\u00edch klad\u00edvkov\u00fdch klav\u00edr\u016f. N\u00e1stroje, kter\u00fd v t\u00e9to dob\u011b teprve z\u00edsk\u00e1val na sv\u00e9 zvukov\u00e9 kvalit\u011b a oblib\u011b. Svoj\u00ed strukturou tria odpov\u00eddaj\u00ed galantn\u00edmu reperto\u00e1ru druh\u00e9 t\u0159etiny 18. stolet\u00ed, v n\u011bm\u017e se rozv\u00edj\u00ed son\u00e1tov\u00e1 forma na pozad\u00ed st\u00e1le \u017eiv\u00fdch tane\u010dn\u00edch forem. Tria jsou na pomez\u00ed mezi son\u00e1tami s doprovodem housl\u00ed ad libitum a klav\u00edrn\u00edmi trii. Basov\u00fd n\u00e1stroj, tedy violoncello toti\u017e pouze kop\u00edruje basovou linku harmonick\u00e9ho n\u00e1stroje, zat\u00edmco housle ji\u017e \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b s harmonick\u00fdm n\u00e1strojem komunikuj\u00ed a p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed si motivy. \u00daseky, v nich\u017e housle p\u0159eb\u00edraj\u00ed motivick\u00fd materi\u00e1l, jsou v harmonick\u00e9m n\u00e1stroji zaps\u00e1ny pouze ve form\u011b \u010d\u00edslovan\u00e9ho bassa continua.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1strojov\u00fdm ur\u010den\u00edm tvo\u0159\u00ed tria jak\u00fdsi pomysln\u00fd most nap\u0159\u00ed\u010d stolet\u00edm od loutny, kter\u00e1 ztr\u00e1cela na konci 17. stolet\u00ed v\u00fdsadn\u00ed postaven\u00ed a nahradilo ji cembalo, a\u017e k harf\u011b, kter\u00e1 v posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 18. stolet\u00ed zcela ovl\u00e1dla pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 hudbymilovn\u00e9 kruhy. I kdy\u017e se je\u0161t\u011b nejedn\u00e1 o \u010distou formu klav\u00edrn\u00edho tria, ukazuj\u00ed tyto skladby na zaj\u00edmavou etapu jeho v\u00fdvoje. Sv\u00fdm hudebn\u00edm obsahem pak odr\u00e1\u017eej\u00ed barvit\u00fd a na r\u016fzn\u00e9 inspira\u010dn\u00ed zdroje bohat\u00fd \u017eivot sv\u00e9ho autora, kter\u00fd za sv\u016fj kr\u00e1tk\u00fd \u017eivot procestoval kus Evropy, ne\u017e se natrvalo usadil v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

\u2014Jana Frankov\u00e1<\/p>\n\n\n\n

\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Party ke klav\u00edrn\u00edm tri\u00edm lze zdarma st\u00e1hnout na adrese https:\/\/imslp.org\/wiki\/Category:Kohaut%2C_Joseph<\/a><\/p>\n\n\n\n

\n\n\n\n

Fotografie z p\u0159edstaven\u00ed<\/h3>\n\n\n\n

Foto Ivo Zatloukal<\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n
\n\n\n\n

Z\u00e1znam p\u0159edstaven\u00ed<\/h2>\n\n\n\n
\n