melancholické barokní šansony
Alena Hladká / zpěv
Jiřina Dvořáková-Marešová / pozitiv, cembalo
Miloslav Študent / arciloutna
Jakub Michl / viola da gamba
Jednou z nejvýraznějších hudebních inovací raného baroka v hudbě byl vznik tzv. monodie: jediné pěvecké linky doprovázená číslovaným basem. Byla to reakce na složitou renesanční polyfonii, která zastírala srozumitelnost textu.
Není bez zajímavosti, že toto hnutí vyšlo z řad básníků a vzdělaných aristokratických amatérů, kteří se snažili současnými (barokními) prostředky rekonstruovat ideál antického divadla. S tím pak souvisí i skutečnost, že prvními operními hvězdami byly zpívající herci, protože prvořadý byl text a jeho správný dramatický přednes. Teprve za dalších sto let drama ustoupilo hlasové exhibici a opera se na dlouho stala především formou pro předvádění strhující pěvecké virtuozity.
Náš dnešní program by vám chtěl simulovat právě tu situaci v 17. století, kdy byla srozumitelnost textu a jeho dramatický přednes prvořadé. Proto jsme se rozhodli árie cizích skladatelů přeložit do češtiny a některé české lidové písně zaranžovat do podoby barokních „kantát“, a to vše v podání zpívající herečky. Latina v našem programu zůstala záměrně nepřeložená. Byla intelektuály považovaná za mezinárodní řeč univerzální církve, vzdělanců a politiků. Měla být tím jazykem, kterým se všichni dobře dorozumí, předejdou konfliktům a válkám.
Ayr
hudba: Jan Antonín Losy (cca 1645-1721)
O bona crux
hudba a text: Pavel Josef Vejvanovský (cca 1639-1693), Kroměříž A 4818
Jak jen spát
hudba: Pietro Andrea Ziani (cca 1617-1684), text: Helena Koblischková
Venušino Blues
hudba: Jean-Baptiste Lully (1632-1687), text: H. Koblischková
O quam suavis
hudba i text: anonym, Kroměříž A 235
Proč, kalino, v struze stojíš?
úprava moravské lidové písně: Tomáš Hanzlík
Voix Humaines
hudba: Marin Marais (1656-1728)
Proč Svět rytěřuje pod bídnou marností?
vydavatel: Jiřík Hlohovský - Písně katolické (Olomouc 1622), úprava: T. Hanzlík
Běžela ovečka
úprava české lidové písně: T. Hanzlík
Magdaléna kajícná
hudba: David Hlaváč, text: H. Koblischková
Salve Regina
hudba: P. J. Vejvanovský, Kroměříž A 699
Venušin Triumf
hudba: T. Hanzlík, text: H. Koblischková
Svita Euterpe
hudba: Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656-1746)
Vítejte na palubě noci
hudba: T. Hanzlík, text: David Hrbek
Sám v ústraní
hudba: Henry Purcell (1659-1695), text: H. Koblischková
V zeleným háječku
úprava chodské lidové balady: T. Hanzlík
Píseň na chvilinku
hudba: H. Purcell, text: H. Koblischková
Alena Hladká
Alena Hladká je absolventkou herectví na KALD DAMU pod vedením Jana Borny a Ivana Rajmonta (2005-2009). Momentálně je v angažmá v Městském divadle v Mladé Boleslavi. V roce 2019 nazkoušela v Činoherním klubu v režii Ondřeje Sokola inscenaci Sopranistky. Režírovala také pohybové představení ONA (Paňková, Matoušek, Trojovský) v experimentálním prostoru NOD. Kromě divadla se věnuje výuce zpěvu a pořádá šansonové večery s pianistou Petrem Ožanou.
Jiřina Dvořáková-Marešová
Jiřina Dvořáková-Marešová vystudovala hru na varhany na Pražské konzervatoři ve třídě prof. Josefa Popelky a na Hudební fakultě AMU v Praze ve třídě Jaroslava Tůmy. Poté absolvovala stáž na Hochschüle für Musik und Theater Hamburg pod vedením Wolfganga Zerera. Svá studia si ještě rozšířila na Hochschule für Musik v Hamburku ve třídě W. Zerera, a také doktorským studiem na AMU v Praze. Již během svého studia se začala zajímat o stylovou interpretaci barokní hudby, o hru na historické typy nástrojů a o varhanní improvizaci. Účastnila se proto mnoha zahraničních mistrovských kurzů (Německo, Francie, Rakousko, Polsko), které se touto problematikou zabývaly. Pracovala pod vedením vynikajících pedagogů a interpretů, jako např. M. Haselböck, E. Ulmann, M. Sander, M. Bouvard, L. Lohmann, E. Kooimann, H. Franke ad.
V roce 2004 se stala jako jediná dívka finalistkou Mezinárodní soutěže ve varhanní improvizaci v rakouském Schläglu a v roce 2006 semifinalistkou interpretační soutěže Pražské jaro.
V současné době pedagogicky působí na AMU v Praze a na Pedagogické fakultě UK v Praze.
Vystupuje na mnoha mezinárodních hudebních festivalech (Smetanova Litomyšl, Festival barokních umění Český Krumlov, ad.) Spolupracuje s vynikajícími sólisty a hudebními tělesy (Collegium Marianum, Musica Florea, ad.) Nahrává pro Český rozhlas a televizi. Spolupracuje také s výtvarníky a divadelními soubory.
Miloslav Študent
Miloslav Študent vystudoval hudební vědu a estetiku na Masarykově univerzitě v Brně. Ve stejné době založil a vedl ansámbl Flores Musicae (spolu s Magdalenou Koženou, Vladimírem Richterem a Věrou Mikuláškovou). Po období, kdy byl odkázán jen na mistrovské kurzy (S. Juřica, L. Contini , A. Bailes , H. Smith) odešel studovat hru na loutnu do Itálie, kde v roce 1998 ukončil tříleté studium provozovací praxe italské hudby 17. století ve třídě Roberta Giniho (Mezinárodní hudební akademie v Miláně). Na stejné škole získal v roce 2002 ve třídě Paula Beiera diplom oboru hra na loutnové nástroje.
Hru na loutnu učil na Akademii staré hudby při FF MU v Brně (2002-2012), jejímž vedením byl pověřen v letech 2004-2008. Mezi lety 2007 a 2021 byl příležitostně zván jako lektor hry na loutnu Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích. Kromě jiného se také významně podílel na hudební přípravě a realizaci inscenace opery L´ Orfeo Claudia Monteverdiho v Národním divadle Praha. V r. 2017 zrekonstruoval spolu s Markem Štrynclem hudební složku představení Phasma Dionysiacum Pragense (1617).
Jakub Michl
Jakub Michl vystudoval violoncello na Pražské konzervatoři u Tomáše Strašila, hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, violu da gamba na Trinity College of Music v Londýně u Alison Crum a Vittoria Ghielmiho na Mozarteu v Salzburgu. Mimo to absolvoval mistrovské třídy a soukromé lekce s Jordi Savallem, Wielandem Kuijkenem, Marianne Müller, Hille Perl, Richardem Boothbym, Michaelem Brüssingem, Petrem Wagnerem, Reiko Ichise, Bruno Cocsetem, Irmtraud Hubatschek či Markem Štrynclem. Je laureátem interpretační soutěže o sólový výstup s orchestrem Hudebního festivalu Znojmo v roce 2013. Svůj zájem o hudbu evropského středověku a hru na fidulu prohluboval na kurzech
v Besalú (Medieval Music Besalú) a Vancouveru (Early Music Vancouver) u osobností jako Benjamin Bagby, Norbert Rodenkirchen, Alejandro Fernandez Peralta či Mauricio Molina.
Jako komorní hráč má na svém kontě spolupráci s řadou sólistů (M. Kožená, R. Gini, I. Troupová, J. Lewitová, B. Zanichelli, M. Cukrová, J. Marešová, M. Knoblochová, M. Valent, M. Pospíšil ad.) i s tělesy (In Cordis Ensemble, Flores Musicae, Ensemble Concerto Milano, Ritornello Praha, Musica Florea, Academia Montis Regalis Mondovì, Margaretha Consort [Nizozemsko], Capella Regia Praha, Musicalische Copagney Berlin, Teatro Franco Parenti Milano, Musica Bellissima Praha, La Gambetta Brno, Geisslers Hofcomoedianten, Cappella Ornamentata, Czech Ensemble Baroque, Ensemble Damian, Solamente naturali, Les Traversées Baroques, Trinity College Consort of Viols, Greenwich Baroque), s nimiž koncertoval kromě Evropy také v zámoří. Vystupuje i sólově a nahrává pro různá hudební vydavatelství, rozhlas, TV a film.
Je zakládajícím členem a uměleckým vedoucím ansámblu Motus Harmonicus. Vyučuje též violu da gamba a historicky poučenou interpretaci staré hudby v Čechách i zahraničí. V čase uzávěrky kulturních akcí se začal úspěšně zabývat také stavbou viol da gamba.