Tomáš Norbert Koutník (1698–1773): Ave mundi

Novodobé světové premiéry duchovních skladeb choceňského kantora

pondělí 2. 6. 2025 / 19:00 / Vlastivědné muzeum v Olomouci, sál Václava III.

Program

Hymnus De Venerabili Sacramento: Pange lingua gloriosi, 1761

Vesperae de nativitate Domini (1. Dixit, žalm 109., 2. Confitebor, žalm 110., 3. Beatus, žalm 111., 4. Laudate pueri, žalm 112., 5. De profundis, žalm 129., 6. Memento, žalm 131., 7. Magnificat.)

Cantus seu Aria ex B De Beata: Ave mundi spes Maria

Litaniae Lauretanae ex C, 1760 (1. Kyrie eleison, 2. Sancta Maria, 3. Virgo prudentissima, 4. Speculum justitiae, 5. Rosa mystica, 6. Salus infirmorum, 7. Regina Angelorum, 8. Agnus Dei, 9. Miserere nobis

Regina coeli ex G

Účinkuje Ensemble Damian

Markéta Israel Večeřová – soprán
Dorota Grossová – alt
Ondřej Benek – tenor
Michal Marhold – bas

Daniel Podroužek, Martin Dostál – housle
Mariana Tůmová – violoncello
Jakub Sobotka – kontrabas
Milan Duspiva – theorba
Martin Smutný – pozitiv

Tomáš Hanzlík – umělecké vedení

Tomáš Norbert Koutník / Kautnik (1698–1775) se narodil v rodině tkalce v Chocni. Studoval na piaristickém gymnáziu nejprve v nedaleké Litomyšli (1716–1719) a pak v Kroměříži (1719–1720). V letech 1720–1729 působil jako kantor v Chroustovicích a Kostelci nad Orlicí. Od roku 1729 byl až do smrti kantorem, varhaníkem a starším literátského bratrstva v rodné Chocni. Choceň měla v 18. století pouze tisíc obyvatel, přesto tu byla od Koutníkova nástupu, pak za jeho zetě Jana Václava Matějky (1738–1801), až do smrti Tomáše Kolovrátka (1763–1831), souvislá tradice komponujících kantorů.

O poznání Koutníkova díla se ve 20. století nejvíc zasloužili choceňský skladatel Adolf Kramenič (1889–1953) a historik Jaroslav Vaniš (1923–1993). Adolf Kramenič mezi lety 1943–1950 shromáždil a spartoval většinu Koutníkových zachovaných skladeb. Krasopisné a pečlivé spartace jsou dnes s celou obsáhlou Krameničovou hudební sbírkou uloženy v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě. Z Koutníkovy tvorby zatím známe 52 chrámových děl. Vedle těchto figurálních kompozic se zachovaly ještě čtyři rukopisné knihy jednohlasých Rorate z let 1739, 1753, 1765 a 1772 (Orlické muzeum Choceň). Koutníkovým vánočním skladbám, záměrně inspirovaných lidovou hudbou, byla v minulosti badatelsky i interpretačně věnována dostatečná pozornost. Méně už ostatní chrámové tvorbě. To možná zapříčinilo, že se hudbě kantorů přisuzoval obecně charakter lidového umění bez dostatečného uměleckého zpracování. Vesperae de nativitate Domini a Litaniae Lauretanae ex C z r. 1760 patří ke Koutníkovým nejrozsáhlejším dochovaným kompozicím, které ale doposud nebyly provedeny. Nešpory v opise kantora Jana Rohlíčka z děkanského archivu v Litomyšli si Adolf Kramenič vypůjčil a po spartaci vrátil, nicméně tento dobový pramen je momentálně nezvěstný. Litaniae spartoval Kramenič až po 2. světové válce, když se otevřely fondy Národního muzea, kam se dostaly ze sbírky Ondřeje Horníka. Ten si v roce 1901 vybral z choceňských hudebnin všechny Koutníkovy a Kolovrátkovy autografy jako hudebně zajímavé, ale pro provoz kůru již nepoužitelné. Dnes jsou téměř všechny kompozice choceňských kantorů pro badatele dostupné v Českém muzeu hudby.

Příkladem jednoduchého strofického zhudebnění pouze pro soprán a alt je Hymnus De Venerabili Sacramento: Pange lingua gloriosi z roku 1761. Dochované autografní party Krameničovi věnoval kantor z Ivančic (uloženo v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě). Nedochovaný part Organo byl pro dnešní provedení rekonstruován. Cantus seu Aria ex B de Beata „Ave mundi spes Maria“ pro tenor a bas se zachoval v Matějkově opise na kůru v Brandýse nad Orlicí. Jako příklad Koutníkova přirozeného polyfonního vyjadřování uvádíme Regina coeli ex G z Nového Města nad Metují.