K 300. výročí narození významného českého skladatele
středa 3. 6. 2026 / 19:00 / Vlastivědné muzeum v Olomouci, Sál Václava III.
Účinkují:
Petra Matějová – hammerklavier
Magdalena Malá, Markéta Knittlová – housle
Jana Vavřínková – viola
Helena Matyášová – violoncello
Jiří Hammer, Matěj Steininger – přirozené lesní rohy
Podrobný program:
Josef Antonín Štěpán (1726–1797):
Koncert Es dur pro klavír, dvoje housle, violu, bas a dva lesní rohy
I. Adagio – Allegro
II. Adagio
III. Allegro
W. A. Mozart (1756–1791):
Trio pro klavír, housle a violoncello C dur, K. 548
I. Allegro
II. Andante cantabile
III. Allegro
Josef Antonín Štěpán (1726–1797):
Koncert D dur pro klavír, dvoje housle, violu, bas a dva lesní rohy
I. Adagio – Allegro
II. Andante
III. Allegro
Josef Antonín Štěpán (v zahraničí známý jako Joseph Anton Steffan nebo Giuseppe Antonio Steffani) byl významný český hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog, jehož tvorba prošla vývojem od rokoka až po vrcholný vídeňský klasicismus. Narodil se 14. března 1726 v Kopidlně a zemřel 12. dubna 1797 ve Vídni. Základní hudební vzdělání získal od svého otce kantora. Během válek o rakouské dědictví uprchl před pruskými vojsky do Vídně, kde se stal žákem Františka Ignáce Tůmy a slavného Georga Christopha Wagenseila. Ve Vídni získal pověst jednoho z nejlepších hráčů na klávesové nástroje (cembalo a rané klavíry). Působil jako učitel hry na klavír u vídeňského dvora, kde vyučoval i dcery Marie Terezie, vedle budoucí francouzské královny Marie Antoinetty i Marii Karolinu budoucí královnu neapolskou. V roce 1775 musel kvůli postupující ztrátě zraku odejít do penze, dvůr mu však ponechal stálý plat. Zbytek života strávil ve vídeňských uměleckých salonech. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří především skladby pro klávesové nástroje. Složil desítky cembalových a klavírních koncertů, sonát a variací. Patřil k průkopníkům německé umělé písně s doprovodem klavíru (Lieder). Je autorem několika mší, requiem a jednoho oratoria a singspielu. Štěpán byl starý mládenec a svůj majetek odkázal škole v rodném Kopidlně.
Skladby Josefa Antonína Štěpána se dochovaly především v Arcibiskupském zámku v Kroměříži (dnes pod správou Muzea umění Olomouc), kde tvoří významnou část Kroměřížského hudebního archivu.Část jeho tvorby je uložena také ve Wroclawi a Českém muzeu hudby v Praze.
Josef Antonín Štěpán a Wolfgang Amadeus Mozart nebyli přátelé v pravém slova smyslu, ale spíše kolegové a vzájemně se respektující současníci. Štěpán byl o 30 let starší než Mozart. Na přelomu 70. a 80. let 18. století patřil Štěpán ve Vídni k nejuznávanějším a nejvyhledávanějším klavírním pedagogům a skladatelům. Vzhledem k tomu, že Štěpán působil přímo jako císařský dvorní klavírní mistr, jeho inovativní pojetí hry bylo Mozartovi a další vídeňským hudebníkům dobře známé. Jakožto prominentní klavírista měl Štěpán přístup do stejných vídeňských uměleckých kruhů, kde se Mozart s dalšími skladateli jako Haydn nebo Salieri běžně pohyboval. Působili ve stejném prostředí Vídně, kde se setkávali díky společenským kontaktům, např. v salonu dvorního rady Franze von Greinera, jehož dceru, budoucí slavnou spisovatelku Karolinu Pichlerouvou, Štěpán vyučoval. Mozart i Štěpán patřili ke skladatelům, kteří výrazně rozvinuli formu klavírního koncertu a položili základy novodobé umělé písně s klavírním doprovodem. Štěpán byl v tomto ohledu průkopníkem a Mozart na tento vývoj v mnohém bezprostředně navázal.
(AI ilustrace: T. Hanzlík)